|
|
|
2. den (sobota 10. 6.)
55 km, převýšení 700 m
Brzy ráno jsme otevřeli oči, neboť autobus náhle zastavil, a co nevidíme
– italské Livorno. Než jsme se nadáli, vyhodili nás z autobusu na dlažbu,
a jediná cesta vpřed mířila do útrob trajektu. Prozkoumali jsme celé plavidlo
včetně podpalubí, hledajíce sprchu pro Janu, znechucenou (stejně jako my)
nečistotou jejího těla. Sprchu jsme nenašli, a tak se děvčata musela spokojit
s umyvadlem. Mezitím loď vyplula a Stanislaf si na znamení slavnostnosti
chvíle zapálil cigaretu. K další cigaretě se dostal až za několik dní schovávaje
se před ostřížími zraky děvčat za šera v hustém porostu makchií.
Potáceli jsme se zbůhdarma odnikud nikam, čuměli tupě do vln, spali
na lavičkách, a viděli ostrov napravo a ostrov nalevo. Měli jsme přesto
opojný pocit, že nám právě začala dovolená. Po 4 hodinách jsme dopluli
do Bastie, ukryté v těžkých mracích. Nasedli jsme do autobusu, který nás
odvezl na neznámé místo v pustině. Nebyli jsme si jisti, zda jsme na Korsice
či nějakém jiném místě na planetě Zemi. Nicméně jsme hbitě osedlali své
oře a kolem 16 hodiny se vydali o 700 m (původní plán byl 1050 m)
výše. Marta se courala za námi s gynekologem Honzou a Standu jeho mužská
ješitnost přinutila k nízkému činu. Vadila mu Jana, která jela příliš rychle,
přesněji řečeno rychleji než on, a tak bez uzardění, s cílem dotyčnou handicapovat,
poukázal na sondu umístěnou na skále nad jejich hlavami, čímž Janě způsobil
pád z kola a rozbité koleno. |
stoupání do
Asca
|
Dojeli jsme do vesnice Asco, kde jsme se vyfotografovali sice s oslem,
zato však bez Marty. Údajně zmožená Marta si užívala v místní hospodě a
my jsme dále stoupali do kopců. Začalo pršet a blížil se čas večeře, kromě
toho cesta pořád směřovala nahoru, a proto jsme zastavili, abychom udělali
válečnou poradu o místě obrátky zpět. Během této nás dojela Lída s Janou
ze Slovenska a Vláďa s Leošem. Těmto cizím mužům se lehce podařilo přemluvit
Janu Slovenku, která je navíc vyprovokovala prohlášením, že má ráda recesi,
k výjezdu dále do kopců, kdežto naši muži a naše Jana pro sebe urvali Lídu,
a s myšlenkou na první večeři se řítili z kopce dolů. Marta mezitím opustila
hostinec a s gynekologem v patách se vydala za stejným cílem. U autobusu
nás překvapil Čert s těstovinami v rajčatové omáčce, ve které se daly po
jistém úsilí najít kousky masa.
Po večeři se děvčata odebrala do blízké koupelničky, kterou představoval
do té doby čistý potůček. Standa dokonce přivedl do lázně i Janu ze Slovenska.
Noc byla chladná, silně pršelo a hrůzu navíc umocňovalo hrůzostrašné ryčení
jakýchsi zvířat. |
Pokračování
|