2. den   (sobota 10. 6.)

55 km, převýšení 700 m

Brzy ráno jsme otevřeli oči, neboť autobus náhle zastavil, a co nevidíme – italské Livorno. Než jsme se nadáli, vyhodili nás z autobusu na dlažbu, a jediná cesta vpřed mířila do útrob trajektu. Prozkoumali jsme celé plavidlo včetně podpalubí, hledajíce sprchu pro Janu, znechucenou (stejně jako my) nečistotou jejího těla. Sprchu jsme nenašli, a tak se děvčata musela spokojit s umyvadlem. Mezitím loď vyplula a Stanislaf si na znamení slavnostnosti chvíle zapálil cigaretu. K další cigaretě se dostal až za několik dní schovávaje se před ostřížími zraky děvčat za šera v hustém porostu makchií.

Potáceli jsme se zbůhdarma odnikud nikam, čuměli tupě do vln, spali na lavičkách, a viděli ostrov napravo a ostrov nalevo. Měli jsme přesto opojný pocit, že nám právě začala dovolená. Po 4 hodinách jsme dopluli do Bastie, ukryté v těžkých mracích. Nasedli jsme do autobusu, který nás odvezl na neznámé místo v pustině. Nebyli jsme si jisti, zda jsme na Korsice či nějakém jiném místě na planetě Zemi. Nicméně jsme hbitě osedlali své oře a kolem 16 hodiny  se vydali o 700 m (původní plán byl 1050 m) výše. Marta se courala za námi s gynekologem Honzou a Standu jeho mužská ješitnost přinutila k nízkému činu. Vadila mu Jana, která jela příliš rychle, přesněji řečeno rychleji než on, a tak bez uzardění, s cílem dotyčnou handicapovat, poukázal na sondu umístěnou na skále nad jejich hlavami, čímž Janě způsobil pád z kola a rozbité koleno. 

    stoupání do Asca
Dojeli jsme do vesnice Asco, kde jsme se vyfotografovali sice s oslem, zato však bez Marty. Údajně zmožená Marta si užívala v místní hospodě a my jsme dále stoupali do kopců. Začalo pršet a blížil se čas večeře, kromě toho cesta pořád směřovala nahoru, a proto jsme zastavili, abychom udělali válečnou poradu o místě obrátky zpět. Během této nás dojela Lída s Janou ze Slovenska a Vláďa s Leošem. Těmto cizím mužům se lehce podařilo přemluvit Janu Slovenku, která je navíc vyprovokovala prohlášením, že má ráda recesi, k výjezdu dále do kopců, kdežto naši muži a naše Jana pro sebe urvali Lídu, a s myšlenkou na první večeři se řítili z kopce dolů. Marta mezitím opustila hostinec a s gynekologem v patách se vydala za stejným cílem. U autobusu nás překvapil Čert s těstovinami v rajčatové omáčce, ve které se daly po jistém úsilí najít kousky masa. 

Po večeři se děvčata odebrala do blízké koupelničky, kterou představoval do té doby čistý potůček. Standa dokonce přivedl do lázně i Janu ze Slovenska. Noc byla chladná, silně pršelo a hrůzu navíc umocňovalo hrůzostrašné ryčení jakýchsi zvířat.

Pokračování