|
|
|
15. den (pátek 23. 6.)
49 km, převýšení 800 m
Byli jsme konečně na východním pobřeží ostrova a mohli tedy pozorovat
východ slunce. Vzbudili jsme se včas, především proto, že nám František
nedal pokoj, a zvedli se na loktech, abychom tento nádherný přírodní úkaz
shlédli. Jediný František z naší skupiny vylezl plně ze spacáku a šel se
dokonce koupat spolu se sluncem. To vyšlo nad vrstvou mraků nad obzorem,
nechtělo být asi s Františkem na poprvé jen tak. Jeli jsme na výlet na
kaskády, vraceli jsme se asi 20 km po stejné cestě, kterou jsme přijeli
včera. Cestou k nám do skupiny přešel Vláďa, který původně vyrazil s jinou
partou, ale ta jej velice záhy omrzela. Stavební práce byly v plném proudu
a my, ohlušeni a v mracích prachu, tlačili kola po šotolině do kopce. Pouze
František se Standou hrdinně vyjeli na svých ořích až nahoru, obdivujíce
po cestě ostře řezané křivky grejdrů, bagrů a buldozerů. |
kaskády
Polischellu |
U říčky jsme uzamkli svá kola, odložili svršky a jali se lézt po kamenech
proti proudu, koupat se v jezírcích a plavat co nejblíže ke kaskádám, oblézat
je dokola po skalách nebo po cestičkách pichlavým lesem a trním. Do cesty
se nám postavil olbřímí kámen. Děvčatům podal ochrannou náruč Rosťa, odmítl
však tak učinit u Vládi, známého to lezce po skalách, jenž nechtěl dobrovolně
uklouznout po kameni, který si tolik oblíbil a nechtěl ho opustit. Společně
však přece i tuto překážku překonali. Nevěděli jsme ani, kolik kaskád jsme
zdolali, neuměli jsme je spočítat, a vraceli jsme se roštím zpět. Rosťa
s Janou a Lídou se vydali ještě o dvě kaskády výše. Lída se však záhy vrátila,
neb pochopila. |
Bavella |
Po cestě zpět do kempu Marta ve snaze porazit v množství zranění Janu
ze Slovenska uhrála cenné body, když si sundávala sluneční brýle, aby si
kvůli nim nezpůsobila pád z kola. Spadla při jejich sundávání, ale bohužel
se jí opět podařilo pouze otevřít starou, již zpola zhojenou ránu na pravém
koleni, a novými zraněními se pochlubit nedokázala. Takže se ani tento
večer nekoupala v moři, jak se na to již týden s hojícími se ranami těšila.
Po večeři jsme se rozloučili se svými koly a naložili je na vlek. Pili
jsme víno a nahlíželi z různých úhlů na morální práva vydavatelů Mein Kampfu
a prodejců pornografie. |
Pokračování
|