Přejezd Českého lesa
4. - 9. 7. 2023
Eliška, Leoš a Franta
300 km, 4500 m převýšení, na těžko
Během pěti a půl dne jsme najeli 300 km a nastoupali 4500 m. Osmnáctiprocentní kopečky nebyly vůbec výjimečné. Zdolali jsme z Babylonu (480 m) nejvyšší horu Českého lesa Čerchov (1042 m). Vše s desetikilovou zátěží. Viděli jsme mnoho zámků a hradů, jakož i zřícených kaplí, kostelů a klášterů, bezpočet pozůstatků bývalých vsí, osad i hutí. Dozvěděli jsme se z tabulí, jež jsou v opuštěných lesích na každém rohu, mnoho zajímavého o pohnuté a strastiplné historii tohoto kraje. Celý den jsme jednou nepotkali prodejnu či hospodu, podél hranic jen pár cyklistů s brašnami a pěšáků s batohy. Seznámili jsme se s mistrem republiky ve stromolezení, s holkou jdoucí z Chebu do Znojma, s cyklisty a pěšáky postupně objíždějících republiku a mnoha dalšími, zajímavými lidičkami. Čtyřikráte jsme se koupali/myli, čtyřikráte jsme rozdělali oheň a připravili si výtečnou večeři. Spali jsme u strašidelné zřícené kaple, v luxusní útulně u rybníka, v přístřešku u pramene Radbuzy, u jezírka i u leštírny. Bouřku jsme přečkali v jediné hospodě široko daleko, kterou pro nás otevřeli. Zakoupili jsme si piva v lesním baru v Pivoni, vyjeli na hřeben Pivoňských hor, projeli kolem pramene Pivoňky. Jeli jsme podle Úhlavy, Radbuzy i Mže. Užili jsme si pivovar i lázně.
Úterý 4. 7.
Po setmění z Klatov na strašidelnou zříceninu kaple sv. Jana
Klatovy - Luby - Loreta - kaple sv. Jana
12 km, 170 m převýšení
Vlakem do Klatov. Pifko a večeře v Klatovech na náměstí. Za tmy stoupající pěšinou až k Loretě a dále lesem ke zřícenině kaple sv. Jana. Po několika šláftruňcích usínáme před kaplí.
Klatovy
Středa 5. 7.
Podél Úhlavy ke hranici a podle ní do Domažlic
kaple sv. Jana - Týnec - Klenová - Janovice n.Ú. - Veselí - Úborsko - Chudenín - Přední Fleky - Červené Dřevo - Všerubech - Maxov - Domažlický průsmyk - Pasečnice - Domažlice - Strakovský rybník
67 km, 890 m převýšení
Zámek v Týnci, zámek&hrad&galerie v Klenové. Snídáme v Janovicích před krámem. Přes kopečky podél Úhlavy se dostáváme do Zadních, Středních a Předních Fleků u hranice. Úchvatný památník bývalého kostela v Červeném Dřevu. Dále cestou necestou podél hranice. Závod s bouřkou do Všerub, kde je jediná hospoda na trati. Ač zavřená, otevřeli nám a napojili. Po bouřce pokračujeme podél hranice do Domažlického průsmyku. Stoupáme lesem k rybníkům v PP Zelenov a poté zajíždíme do Domažlic. Projížďka po náměstí, večeře. V luxusní útulně u ohně se seznamujeme s mistrem republiky ve stromolezení. Půlnoční koupání, spaní na terase útulny.
Kaple sv. Jana
Útulna u Strakovského rybníka
Čtvrtek 6. 7.
Zdolání Čerchova (1042 m) a přes Pivoň k prameni Radbuzy
Strakovský rybník - Havlovice - Babylon - Čerchov - Lísková - Nemanice - Křížová Huť - Pivoň - pramen Radbuzy
52 km, 1240 m převýšení
Dnes královská etapa. Ráno uháníme přes akvadukt do Babylonu. V kempu vaječná snídaně s divadelní vložkou. Začíná dvacetikilometrové stoupání na Čerchov. Ze začátku poklidné, pod elektrickým vedením se však utužuje a závěrečná 15% panelka je už zvrácenost. Pomelo, něco malého k snědku, krásný rozhled z Kurzovy věže. Z kopce dolů to není zas tak velká výhra. Panely, odvodňovací kanály, bagáž nadskakuje. Sjíždíme na hraniční přechod Lísková. Tam ve FreeShopu kupuji za desetinu ceny ztracené sluneční brýle a zásoby na příštích 24 hodin v pustině. Následuje předlouhé stoupání přes Nemanice, bývalou Křížovou huť do Vranovského sedla. Odtud sjezd do Pivoně. Tam se stavíme na nohy (nebo na kola?) pivy z lesního baru, obdivujeme částečně zrekonstruovaný Pivoňský klášter. Přejíždíme Pivoňku a stoupáme na hřeben Pivoňských hor. Zajíždíme k odlehlému prameni Radbuzy s krásně vyzdobeným přístřeškem hrníčky a dětskými kresbami. Zapalujeme oheň, smočíme znavené nohy v prameni, vytahujeme zásoby a oddáváme se velice příjemnému večeru.
Začátek stoupání
Čerchov (1042 m)
Pátek 7. 7.
Centrální částí Českého lesa
pramen Radbuzy - Rybník - Karlova Huť - Waldorf - Železná - Diana - Přimda - Milíře - Svatá Kateřina - Rozvadov - Nové Domky - Zahájí - Arnoštova leštírna
66 km, 950 m převýšení
Dnes nás čeká nejdelší etapa. Sjíždíme do obce Rybník. Kupodivu jsou zde dvě hospody, leč zavřené. Od Radbuzy stoupáme k bývalé obci Waldorf, v lese objevujeme další zříceninu zámku. A jsme opět na hraničním přechodu, a to v Železné. Jako obvykle kupujeme pití ve Freeshopu. Pokračujeme na sever ke zchátralému, leč stále stojícímu zámku Diana. Odtud dlouhé stoupání do Přimdy. Fotíme si hrad na kopci nad městem a usedáme k obědu. Z Přimdy klesáme přes rozhlednu Milíře do Rozvadova. Nakupujeme zásoby na dalších 24 hodin bez civilizace. Sjíždíme ke Hraničnímu potoku po silnici, kterou předtím někdo odvezl. Následuje střídání neobyčejně prudkých a mírných stoupání k bývalé obci Jedlina. Zajíždíme lesem ke zřícenině zámku Zahájí. Tábor nakonec rozkládáme u Arnoštově leštírny, která nás nadchla ohništěm, průzračným potůčkem a měkkou trávou. Ten si s námi však zahrál, neb nám zničehonic odnesl víno v PETce, které jsme v něm chladili. Po velkém hledání v potoce i pod jeho břehy ho objevujeme o 50 metrů níže. Oheň, delikatesy, víno, jako obvykle.
U pramene Radbuzy
Sobota 8. 7.
Sjezd do Tachova a přes Chodovar zpět do lůna Českého lesa
Arnoštova leštírna - Huťský rybník - Ostrůvek - býv. Pavlův Studenec - Obora - jízdárna Světce - Tachov - Lom u Tachova - Planá - Chodová Planá - Zadní Chodov - Broumov - rybník Kajetán
62 km, 720 m převýšení
Ráno pokračujeme do kopce kolem malebného Huťského rybníka na nejvyšší dnešní bod - Knížecí strom (815 m). Sjíždíme k hranici na rozlehlé louky kolem bývalé obce Pavlův Studenec. Asi nejzajímavější místo Českého lesa. Vedla tudy Via Carolina, po které jezdil Karel IV. do Norimberka, či jel Jan Hus do Kostnice. Pietně obnovený hřbitov. Sjezd kolem vodní nádrže Lučina do Světců. Obdivujeme z ruiny rekonstruovanou, druhou největší jízdárnu ve střední Evropě. Výtečný candátek a slivovicí flambované lívanečky v Tachově pod hradbami. Stoupáme rozpáleným Tachovem a pokračujeme po drkotavých polních cestách do Plané a poté do Chodové Plané. Večeře a pivo v pivovarské restauraci Chodovaru. Uháníme po silnici do Broumova a po lesní asfaltce k rybníčku Kajetán. Pomalu padá tma. Rychle se koupáme, rozděláváme oheň a otevíráme víno. Než zavřeme oči, dohadujeme se, jestli slyšíme psy nebo vlky...
Knížecí strom
U rybníka Kajetán
Neděle 9. 7.
Loučení s pohraničím a přes Kynžvart do Mariánských lázní
rybník Kajetán - Mohelno - Vysoká - Stará Voda - zámek Kynžvart - Velká Hleďsebe - Mariánské Lázně
41 km, 520 m převýšení
Od Kajetána, ostatně jako skoro každé ráno, stoupáme. Ochlazujeme se u vtipně udělaného Janovského pramene. Dosahujeme nejvyšší bod dnešní trasy a nejzápadnější bod výpravy - bývalou obec Mohelno. Odtud více či méně klesáme k zámku Kynžvart. Ledová káva a dobroty v Zámecké cukrárně. A hurá do Mariánských lázní. Zpívající fontána, kolonáda, prameny, zmrzlina, dárečky, nádraží. Cesta vlakem zpět utekla velmi rychle, neb jsme ji strávili při výtečném jídle a pivo v jídelním voze. Howgh.
