Sešli jsme se ráno v půl desáté na Hajích. Chvilku jsme čekali
až se oteplí. Jakmile ručička na příručním teploměru líně přelezla
šest stupňů, ruče jsme vyrazili. Jeli jsme naší oblíbenou cestou
přes Milíčovský les, Uhříněves do Říčan. Po prohlídce hradu, kde
někteří neposední účastníci se snažili slézt hradní věž, jsme
uháněli na první zastávku - do říčanského Cyklosportu.
Zde byli všichni účastníci tak ohromeni příjemným prostředím a šíří
sortimentu, že začali zběsile nakupovat. Jana si koupila slušivý
blembák na kolo, Jituška zateplené, mrazuvzdorná kaťata, ve kterých
odjela přímo z prodejny za obdivných pohledů kolemjdoucích.
Po cestě jsme pak postupně odhalovali, proč Jana s sebou veze dvě
velké cyklobrašny. Inu termoska, hrníček, ztrojená svačina, podzimní,
zímní a jarní oblečení přece jenom něco zabere.
O půl druhé jsme dorazili do druhého významného cíle našeho putování
- na loveckou chatu v Jevanech, kde začínaly letošní zvěřinové hody,
které se tentokráte nesly ve znamení statného kance. Nezjistili jsme,
zdali tyto hody souvisely s dírou v plotě u nedaleké kančí obory.
Ve tři jsme se vyhoupli do sedel (šlo to ztěží) a vyrazili jsme
na Prahu, kam jsme dorazili při východu měsíce.
Takže když to shrnu: počasí výtečné, mráz obstojný, jídlo výborné,
cesta sqělá, zážitky mnohé, kilometrů sedmdesát.
|